1. etapa

Waterloo českého týmu v první etapě Carrery Panamericany...ale jedeme dál!

V prvním dějství Carrery Panamericany se od českého týmu štěstí odvrátilo. Ani jedna z našich posádek po technických problémech etapu nedokončila. Naštěstí předpisy Carrery Panamericany umožňují účastníkům se v další etapě do závodu vrátit a s penalizací, při níž ještě lze bojovat o slušná umístění...

Smůla si i další den v řadě počíhala na posádku Petra Kačírka, jehož šestiválcové BMW 3,0 CS nemohlo dokončit už předcházející prolog kvůli nefunkčnímu posilovači řízení. Mechanici dlouho do noci pracovali na voze tak, aby ráno bylo vše v nejlepším pořádku a modrobílé kupé mohlo vystartovat do první etapy, byť ze zadních startovních pozic. První rychlostní zkouška byla zrušena, v dalších dvou se Petrovi s Jardou dařilo a předjížděli soupeře na trati erzety: "V jedné vložce jsme předjeli čtyři soupeře, ale předjetých vozidel bylo hned pět! Nevím, jak se to stalo, ale na uzavřené erzetě se nám ve směru jízdy v cestě objevil mexický náklaďák! Jeho šofér asi musel pořádně koukat, co se mu najednou prohání okolo auta," dodává Kačírek.

To podstatné se ovšem událo o něco později. Ve vysokých nadmořských výškách dodýchal nový, výkonnější závodní motor. "Bohužel, řídnoucí vzduch našemu motoru nedělal dobře. Nejdříve jel agregát na pět válců a my stále bojovali, pak už jen na čtyři, na tři, ještě na dva válce jsme byli v pohybu, následně jsme už auto odstavili a nechali se naložit kluky z asistence. Do Oaxaky jsme tak dojeli v této nelichotivé poloze. Bohužel nás čeká výměna motoru - do auta půjde agregát, který absolvoval loňskou Carreru. Mechaniky čeká celonoční směna spojená s výměnou, je to pro ně podobná zátěž už podruhé za sebou," shrnuje Kačírek. Mechanici musejí ihned ráno po opravě zvládnout 600 kilometrů přesunu do Mexico City, které je uvítá svou adrenalinovou dopravní situací. Co je však podstatné, závodní vozy budou muset fungovat stoprocentně, na šestici rychlostních zkoušek totiž není umístěno ani jedno servisní stanoviště.

Příběh Vojty Štajfa z první etapy je odlišný, ale také plný vzletů a pádů. Úvodní dva rychlostní testy Vojta s navigátorem Vláďou Zelinkou zvládli na výbornou, vyhrávali svou třídu a v absolutním pořadí nakukovali dokonce do první desítky: "Nechtěl jsem riskovat, ale museli jsme svižně, také nám pomohla mokrá trať první erzety," dodává Vojta. Ve druhé vložce začínal ovšem unikat olej z předního diferenciálu, takže bylo zřejmé, že mechanici budou mít v servisní zóně o práci postaráno. Na přesunu ovšem promluvil do děje mexický faktor: "Asi ve stodvacetikilometrové rychlosti jsme na spojovačce trefili psa, který odněkud vyběhl na silnici. Ve snaze se mu vyhnout jsme měli hned další kolizi s protijedoucím autem, naše Subaru to odneslo určitými karosářskými šrámy. Jenže hned po servisní zóně se problémy kumulovaly. Asi po dvou kilometrech přestalo fungovat dobíjení a museli jsme jet jen na baterii. To by samo o sobě nebylo tak hrozné, ale poškozená poloosa nám vystavila stopku, a tak jsme, podobně jako Petrova posádka, dojeli do Oaxaky na přívěsu. Do půlnoci mechanici auto opravili a je stoprocentně připraveno na další etapu, zatímco na Petrově autě probíhá výměna motoru. S penalizací budeme pokračovat dál, ale další ztráty si už nesmíme dovolit, zvláště když v etapě do Mexico City uvidíme mechaniky až po poslední erzetě a po ní nás čeká ještě dlouhatánský přesun do mexického hlavního města," uzavírá Štajf a my dodáváme, že jde přesně o tu etapu, kterou vloni Vojta dojížděl s prasklým táhlem plynu, které Vládík Zelinka popotahoval otvorem v kapotě skrze boční okénko...

Jak vidno, štěstí hraje někdy v motorsportu rozhodující úlohu. V loňském ročníku, na který jsme vyráželi do neznáma prakticky přímo z dílny, se nás drželo vždy v pravou chvíli. Letos nám sice Carrera Panamericana zatím ukázala svoji odvrácenou tvář, ale budeme bojovat dál!

<< zpět na seznam novinek